Adéla Zelenda Kupcová
Prague, Czech Republic

Putuji za učením na divoko! Cestuji na divoko: nezávisle, nízkonákladově, punkově! A víc, než všechna "must see" z průvodců mě zajímají lidé a to, co se od nich mohu naučit. Láká mě zejména život v tradičních kmenových společnostech a to, jak se učí a rozvíjí jejich děti - divožáci!

sledujte na facebooku
Newsletter
Učení na divoko přímo do Vašeho emailu!
Instagram Feed
1
blog malé příběhy o velkých věcech

eduPORTRÉT: …neštěstí je vlastně převlečený štěstí, poskládáš si z něj obraz toho, kým jsi

By on 17.11.2016

Tématem myšlení, žití i práce Tomáše Hajzlera je svobodné a zodpovědné podnikání (více se můžete dozvědět ZDE). Tomáše jsem oslovila na jednom z jeho workshopů na téma svobody v práci a vytváření práce snů. Viděli jsme se ten večer prvně, ale dávno jsme se znali z virtuálního prostoru. A také Tomášovi, kterého považuji za velice inspirativní člověka, jsem položila svou obvyklou otázku: „Co nejdůležitějšího, nebo alespoň důležitého, se ve svém životě naučil?

 

„Jako první, co se mi vybaví jsou věci, které, když se v mém životě děly, jsem vyhodnocoval jako nějakou největší hrůzu. Byl jsem nemocný, zapálil jsem školu, žil jsem u Černobylu, pracoval jsem v korporacích osm let, v šílených podmínkách a šílený věci jsem dělal… Ale na těchto věcech je důležité, že jsou to významný body v životě, které když pospojuješ, tak najednou chápeš, kdo jsi. Že díky tomu, že jsem zapálil tu školu v šesti letech a lhal jsem, tak mám dneska velký problémy s lhaním. A díky tomu žiju asi jiný život, než bych možná žil. Nebo to, že jsem sedm let lítal po nemocnicích. Myslím si, že bez toho bych žil výrazně nezdravěji, než žiju teď. Tak tohle mě napadá, jako důležitá věc, co jsem se naučil. Že neštěstí je vlastně převlečený štěstí a že si z toho v určitý fázi života začneš skládat obraz toho, kdo jsi.“

TAGS
RELATED POSTS