Co těhotné Češce radí Thajky, aneb jeden těhu-mýtus za druhým
Když jsme kupovali letenky do Thajska na můj cca pátý měsíc těhotenství, těšila jsem se, jak už to na mně bude vidět a budu mít ze svého břicha krásný ice breaker pro navazování hovorů s místními. Zatím mi však přijde, že vypadám spíš jako tlustá cestovatelka než jako cestovatelka těhotná. Ale což, navazovat hovory s místními jde i tak. A nakonec jim i to své těhotenství na sebe prásknu…
A pak se to většinou rozjede! Stejně jako u nás, i tady na severu Thajska má každá mladá paní, starší tetka nebo zasloužilá babička spoustu rad pro těhotné, a také velkou potřebu je sdělit.
A zatímco doma mi rady typu „nepij to kafe“, „nikam nejezdi“, „hlavně nekupuj kočárek před porodem“, „nevěš prádlo“… jdou spíš na nervy, tady mi jsou roztomilým zpestřením cesty a fascinujícím předmětem drobného výzkumu.
A jaké těhu-mýty a rady jsou rozšířené v Thajsku?
- Nos na tričku v oblasti břicha spínací špendlík! Ten má představovat zámek bránící zlým duchům vstoupit do dítěte. Svět je údajně plný zlých duchů a démonů, kteří by se rádi znovu narodili v lidském těle a tak brousí kolem a snaží se obsadit tělo nenarozeného dítka.
- Hlavně buď v teple! To se snadno splní, když je tu takové vedro… Ale vážně. Tradiční medicína považuje těhotenství za horké období, kdy je potřeba udržovat tělo v náležitě teplém stavu. A tak je těhotné servírováno hodně česneku, zázvoru, kokosového mléka a všeho dalšího, co má tělo oteplovat. A také se mě každou chvíli snaží někdo zahnat do horkých pramenů, kterých tu mají ku radosti všech těhotných víc než dost. A to hezky kontrastuje s naším evropským zvykem vyhýbat se v těhotenství horkým koupelím, výřivkám a saunám.
- Nepij to studené pití! V tomhle jsem krajně neposlušná budoucí matka, když já se ve zdejších vedrech po studených nápojích můžu utlouct! Tak zatím poslouchám spíš své tělo, než staré Thajky.
- Nejez to čili, budeš mít plešaté dítě! Ačkoli čili zahřívá, není zde těhotným doporučováno, protože údajně způsobuje plešatost dětí. Naštěstí na pálivé chuť nemám, a to se normálně pyšním plechovou držkou a na cestách hrdě předvádím, že snesu tolik čili sambalu jako místní, a tak si k radosti místních čili nedopřávám. Jsem zvědavá, jestli se mi narodí plešoun nebo vlasáč…
- Hlavně nikdy nechoď na pohřeb, a když na nějaký narazíš, dívej se jinam a rychle pryč! Místní věří, že pokud těhotná zavítá na pohřeb, bude její dítko pronásledováno duchem zemřelého a ani jeden z nich tak nedojde klidu.
- Se svým mužem často spi! / Hlavně neměj se svým mužem styk! Tady se Thajky rozchází, záleží, z jaké části země jsou. Ty ze severu se styku v těhotenství obávají, jako možné příčiny potratu. Ty z centrálního Thajska naopak milování se svými muži vítají, protože semeno údajně činí dítě silnější a zdravější.
- Nic dítěti nekupuj, dokud neporodíš, nebo se stane něco zlého! To je taková místní a trochu vyhrocená verze našeho zákazu nosit domů kočárek před porodem. Místní matky dětem před narozením nepořizují nic. Mají však to štěstí, že jakmile se dítě narodí, zaplní se dům celou širokou rodinou a vše potřebné dostanou.
- Nekoupej se po setmění a neodhaluj venku břicho! Odhalené těhotenské břicho je totiž magnet na ty již tolikrát zmiňované duchy, kteří je zmerčí holý pupík, šup a už jdou posednout dítě. Jen se obávám, že ve vymrzlé Evropě by se zdejším duchům moc nelíbilo…
Mýty a rady pro čerstvé maminky a jejich novorozence
A ačkoli mám do porodu ještě daleko, místní mi radí i co s narozeným dítětem:
- Až ho přineseš domů, ihned je jeho chodidly dotkni země! To je podle místních první nutný krok po návratu z porodnice (pokud tedy nerodí doma), aby domácí duchové přijali nového člena domácnosti a byli spraveni o jeho přítomnosti.
- Neoslovuj ho na veřejnosti jeho pravým jménem, radši mu dej přezdívku! Tabu vlastního jména má opět cíl zmást zlé duchy a zabránit tak jejich nekalým úmyslům. Koneckonců nevyzradit jméno dítěte je poměrně rozšířen po celém světě. Třeba i v té Indonésii občas trvalo, než mi lidé řekli své pravé kmenové jméno. A stejný zvyk mají i tradičně žijící a své zvyky dodržující evropští Romové.
- Říkej o dítěti, že je ošklivé a nazývej ho hanlivými jmény! Thajci své děti nazývají „tlusťochu“, „smradlavko“, „pse“, „prasátko“…opět s cílem, aby zmátli všude kolem poletující duchy a svá dítka jim dostatečně znechutili. No, nevím, jak to působí na dětský vývoj. Na druhou stranu „ty můj pse“ řečené s láskou, je pro mě asi přijatelnější než narcistní a u nás běžné „ty moje nejkrásnější princezničko“. Mám-li si vybrat z těchto dvou extrémů, tak asi raději skončím u toho psa.
Jiné mýty a pověry, ale v tom podstatném jsme všechny stejné
Těhotenství, stejně jako svatba, porod, pohřeb, ale i dospívání a puberta…jsou zlomovými životními okamžiky. Opředené sítí pověr, mýtů, přesvědčení, symbolů a významů snad v každé kultuře světa – bez ohledu, zda se jedná o thajský horský kmen nebo racionální matky z srdce Evropy.
Tyhle okamžiky jsou svorníkem, které odhalují, co je v životě skutečně důležité – být zdravý a mít tu čest žít (porod), vyrůst a osamostatnit se v autonomní bytost (puberta), mít svou rodinu (svatba), darovat život (těhotenství) a v klidu smířený tento svět opustit.
A v tomto důležitém jsme všichni lidé stejní. Bez ohledu na to, kde jsme se narodili. V těchto okamžicích jsme na stejné lodi – já Češka, zdejší maličké Thajky i mé korpulentní africké přítelkyně – prožíváme tyhle zlomové okamžiky s podobnými emocemi, nadějemi a nepřejeme si nic víc a nic míň než smysluplný život pro nás, naše rodiny a blízké.
A díky vědomí toho, co máme společné, si můžeme ze sebe navzájem dělat legraci a smát se svým těhotenským mýtům. Věřte, že třeba nad takovým zákazem věšení prádla s rizikem oběšení na pupeční šňůře místňačky kroutí hlavou a zvyk sahání na těhotenská břicha jim přijde odporně nezdvořilý.
