o projektu

Bylo nebylo…velkou část života jsem poslouchala, že si musím vybrat jednu věc a tu dělat pořádně. A až skoro ve třiceti mi došlo, že není jedna věc, co mě zajímá. Je jich spousta, všechny jsou provázané a co mě baví, je experimentovat s nimi. Tak holt budu dělat pořádně tohle – experimentovat.

Fascinuje mě svět a baví mě vzdělávání. Moje, druhých i vzdělávání jako vědecká a společenská otázka. A vzdělávání mě ve společnosti Scio i živí. Pracuji na vývoji nových vzdělávacích a rozvojových programů pro děti a podílím se také na zakládání a koncepci ScioŠkol. No a ze spojení světa, cestování a vzdělávání vznikl projekt EduNomád.

Věřím, že svět vzdělává! Cestuji od svých osmnácti, kdy jsem se stopem vypravila do Maroka a z důvodu nedostatku peněz dojela jen do Španělska 🙂 A následovaly další cesty, hlad, přestávání na nádražích, výpravy do hor, džunglí i měst. A ačkoli jsem studiem od základky po doktorát strávila 24 let života, tak nedokážu říct, zda mě naučilo víc těch 24 let ve škole, nebo ty v součtu cca dva a půl roky na cestách.

I proto jsem spojila vzdělávání a cestování v projektu edunomád – cestě po svobodných školách a kmenových společnostech, jejichž tradiční způsob života odpovídá z jisté části podmínkám, v nichž probíhala po tisíciletí evoluce lidstva. A také za sebepoznáním a mimo svou komfortní zónu, mimo pohodlí a jistoty spokojeného evropského života.

A když zrovna necestuji, věnuji se vzdělávání ve společnosti Scio a jeho ScioŠkolách. A sebe se snažím vzdělávat také neustále.

O všem píšu, vše fotím, mluvím s lidmi a sbírám příběhy jejich vzdělávání. A vše chci pravidelně sdílet s vámi na těchto webových stránkách a na svém facebooku.

 

***

Moje velké díky patří společnosti Scio, kde pracuji a hrozně mě to baví. Bez podpory Scia by nebylo možné projekt EDUnomád realizovat.

Scio, jeho vedení i moji kolegové mi umožnili odjet. Zakládáme si na otevřenosti, takže otevřeně: EDUnomád je realizován tak, že mohu cestovat a přitom zůstat zaměstnaná. Cesty si platím sama, Scio mi ale na ně dalo čas, důvěru a podporu. Takže díky!

***

Proč mě zajímají svobodné školy? Protože právě takové zakládáme – ScioŠkoly. A protože pokud bychom z pohledu neurologie chtěli vytvořit prostředí totálně nepřátelské k rozvoji dětského mozku, stvořili bychom klasickou školu. Protože věřím, že děti mají přirozenou touhu se učit, dokud ji v ní nezabijeme a vnitřní motivace je nejsilnějším zdrojem síly. A protože i když naše Scioškoly fungují dobře a děti jsou v nich šťastné, stále se máme co učit.

Vždyť podmínky v Čechách a Austrálii nebo dalších zemích jsou úplně jiné, je vůbec něco, co lze převzít? Podmínky a kultura jsou možná odlišné, ale i v Austrálii chodí do škol lidi. Děti. Děti, co si rády hrají, milují zvířátka a jejichž malé mozky fungují stejně jako mozky dětí žijících tady ve středním pásmu severní polokoule. Jiné národnosti nejsou odlišnými živočišnými druhy a zkušenost svobodného vzdělávání je přenositelná. Alespoň jako inspirace.

Co mě učí život v zapadlých kmenových vesnicích? Jasně, podmínky vyspělého Česka a západního kulturního okruhu jsou jsou diametrálně jiné než ty v kmenových tradičních vesnicích. Ale právě tahle jinakost je skvělou podmínkou pro učení. A proč jsem se nejprve vydala Indonésie? Z několika důvodů: a) když odhlédneme od ekonomických podmínek, jsou její obyvatelé nejšťastnějšími na zemi; b) velice ctí a snaží se podporovat ideály tolerance, otevřenosti a respektu k jinakosti; c) lidé zde (v některých oblastech) žijí v ještě tradičních kmenových společenstvích; d) není obtížné naučit se indonésky; e) když jsem naposledy projížděla Indonésii, fascinovalo mě, že děti samy přicházely a říkaly si o to, abych je něco naučila. A ve vesnicích jsem neviděla jediné plačící dítě včetně kojenců.

Jak cestuji? Klasicky nízkonákladově. S báglem na zádech, přespáváním na letištích či u lidí prostřednictvím couchsurfingu a nebo se prostě vetřu do nějaké rodiny v jejím jednopokojovém domě na kůlech. Nijak luxusně, o to autentičtěji.

Čeho chci projektem EDUnomád vlastně dosáhnout? Byla bych ráda, kdyby se o projekt a potažmo o svobodný přístup ke vzdělávání zajímalo více lidí. Chci získat inspiraci a zkušenosti pro svou další práci. Chci se učit a chci experimentovat.