VIEW POST

View more
blog divožáci divožáci světa život s kmeny

Rvačky na denním pořádku: a co na to dospělí kmene Abui?

By on 25.7.2017

Zkuste si představit své děti, jejich kamarády nebo bratrance a sestřenice, jak si hrají. A najednou se začnou o něčem dohadovat a bum, první dítě praští druhé. Zasáhli byste? Bum, druhé to vrátí prvnímu. A teď? Začnou se honit a snaží se praštit víc. Teď se do toho vložíte?…


VIEW POST

View more
blog malé příběhy o velkých věcech život s kmeny

Mama Rut: tichá žena, léčitelka, matka devíti dětí

By on 24.7.2017

Mama Rut je tichá žena. S plnými rty a očima tak kulatýma, že se vám z toho zatočí hlava.

Na první pohled se zdá, že je to jen žena v domácnosti. Vaří, praží kávu, sklízí na zahradě, stará se o svého muže, své hosty (třeba mě 🙂 ) a samozřejmě o své děti….


VIEW POST

View more
blog edunomád putuje seberozvoj na divoko život s kmeny

Dnes se nespalo: rituál začátku sklizně – den, kdy se nebe a země propojí

By on 21.7.2017

Letos jsem už tušila, co přijde. Prozíravě jsem se proto prospala již před večeří, abych mohla celou noc bdít a sdílet jedinečný den roku s ostatními z kmene Abui.

Spánku před večeří, o který se samozřejmě pokusila většina vesnice, předcházely dlouhé přípravy.

Muselo být zabito prase. Lukem a šípem a to tak…


VIEW POST

View more
blog edunomád putuje život s kmeny

Zpět mezi lidmi Abui: tam, kde žijí draci a i já jsem součástí kmene

By on 20.7.2017

Jen co jsem sesedla z motorky ve vesnici na pobřeží, rozbušilo se mi srdce. Nahoru k „mé“ vesnici jsem stoupala pomalu. Se zatajeným dechem. A taky s patnácti kily na zádech. Po pár desítkách výškových metrů mi přišlo, že musí být tak padesát stupňů celsia.

Jak jsem se blížila k vesnici, ze křovisek…


VIEW POST

View more
blog edunomád putuje

To jsme my: okradení, nezlomení, neplatící :-)

By on 18.7.2017

Říká se, že každému cestovateli se někdy zákonitě musí stát tyto věci:

nenajde ubytování a spí v parku
zruší mu let
onemocní
zraní se
dostane průjem
někdo se ho pokouší osahávat (tedy, je-li cestovatelem žena, mužům se to stává o poznání méně často)
je ošizen
je okraden

Do této cesty…


VIEW POST

View more
divožáci divožáci světa

Kacířské poznámky: má vůbec cenu inspirovat se „divožáky“ z tradičních společností?

By on 18.7.2017

Indonésii mám skutečně ráda. Hluboce, opravdově. Ale i má obliba Indonésie má spoustu „ale“… Spousta věcí mě vytáčí, spoustu věcí tu nesnáším a spousta věcí je tu prostě principiálně špatně.

A stejně mnoho „ale“ má i výchova místních dětí, „divožáků“. Ostatně jako má svá „ale“ asi vše na tomto světě,…


VIEW POST

View more
blog malé příběhy o velkých věcech

Alexa: „…můj muž na moři následuje hvězdy a já na svém tkalcovském stavu hvězdy tvořím.“

By on 16.7.2017

„V naší vesnici je to tak, že muži rybaří a ženy tkají ikat. Tak to bylo vždy a vždy bude.

Můj muž vyráží na ryby pozdě odpoledne a vrací se domů mnohdy až ve tři hodiny ráno. Na moři se orientuje podle hvězd, které mu říkají, kam plout a jak…


VIEW POST

View more
divopraxe travel hack

Blbce potkáš všude. Jak ho poznat a jak se ho zbavit.

By on 15.7.2017

Uznávám, není úplně fér, dehonestovat někoho na internetu a ještě tam frknout jeho fotku. Když ale tenhle pán byl takový blbec, že to jinak nejde… A třeba to poslouží jako varování ostatním, komu se vyhnout. Jmenuje se Rafael a poznávacím znamením je vychrtlost a jizva na levé tváři. A…


VIEW POST

View more
blog divožáci divožáci světa edunomád putuje

Sedět a koukat k učení nestačí! Hra a experiment posouvá dál. Nejen děti z odlehlých ostrovů Indického oceánu.

By on 13.7.2017

Seď, koukej a uč se! To zní docela jako nuda, že jo? A taky to trochu zavání klasickou školou, jak jí známe z vlastních školních škamen, kde jsme seděli, koukali na učitele a tak nějak se předpokládalo, že se při tom učíme.

V indonéských vesnicích, kde je asi nejoblíbenější činností většiny lidí…


VIEW POST

View more
blog edunomád putuje

My nesejeme! Vítejte ve vesnici, kde nesejí. Jen loví.

By on 13.7.2017

Příjezd do vesnice Lamalera, vyhlášené tradičním rybolovem pomocí bambusových harpun a oštěpů, je výpravou do jiného světa. Nejen, že leží na jednom z menších a obtížně dostupných ostrůvků Malých Sund, ale z přístavu je nutné překročit hory po silnici, která je spíše jedním velkým výmolem se zbytky silnice, než silnicí s výmoly….

Adéla Zelenda Kupcová
Prague, Czech Republic

Putuji za učením na divoko! Cestuji na divoko: nezávisle, nízkonákladově, punkově! A víc, než všechna "must see" z průvodců mě zajímají lidé a to, co se od nich mohu naučit. Láká mě zejména život v tradičních kmenových společnostech a to, jak se učí a rozvíjí jejich děti - divožáci!

sledujte na facebooku
Instagram Feed
1